Kutná Hora – Na jednání kutnohorských zastupitelů dorazili náměstek hejtmanky pro oblast zdravotnictví Pavel Pavlík s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín Petr Chudomel. Hájili omezení chirurgické pohotovosti v Kutné Hoře.

Nemocnice Kutná Hora se stala součástí Oblastní nemocnice Kolín od 1. ledna 2010 na základě usnesení tehdejších kutnohorských zastupitelů. Ti také usnesením bezúplatně převedli nemovitosti a movitý majetek areálu nemocnice do vlastnictví Středočeského kraje a jednou z podmínek bylo zachování tehdejšího rozsahu zdravotní péče v Kutné Hoře.

Středočeský kraj v roce 2019 rozhodl o restrukturalizaci Nemocnice Kutná Hora a toto rozhodnutí kutnohorští zastupitelé vzali v květnu 2019 na vědomí. Omezení provozu chirurgické ambulance je tak ústupem od dokumentu z roku 2019.

Kraj měl podle Pavla Pavlíka pro rozhodnutí o omezení chirurgické pohotovosti v Kutné Hoře několik důvodů. „Výkon chirurgické ambulance je částečně závislý na dostupné komplementu v dosahu kutnohorské nemocnice, což v režimu nepřetržité pohotovosti nebylo a není zajištěno,“ upozornil a pokračoval: „Ke změně nás zároveň vedla změna zákoníku práce a změna legislativy, podle které je nutné, aby v nepřetržitém provozu byl přítomný lékař L3 nebo lékař L2 s kmenem s tím, že zkušenější lékař musí být v dosahu třiceti minut.“

Pavel Pavlík dále argumentoval aktuální personální situací ve zdravotnictví a loňskou akcí „Mladých lékařů“. „Při zvažování jsme vycházeli také z faktu, že v dojezdové vzdálenosti 17 minut na obě strany jsou nemocnice v Čáslavi a Kolíně s urgentním příjmem,“ dodal Pavel Pavlík.

Chirurgickou pohotovost pohřbil nedostatek lékařů

„Důvodem koncepce nemocnice, která byla vypracovaná z podnětu valné hromady v roce 2018 a schválilo ji představenstvo Oblastní nemocnice Kolín, byla ekonomika,“ upozornil Petr Chudomel a pokračoval: „Tehdy se ekonomika zhoršila a vedení nemocnice i akcionář jsme to vyhodnotili tak, že musíme restrukturalizovat, abychom strukturu péče přizpůsobili podmínkám, ve kterých se nemocnice nalézá.“

Představenstvo kolínské nemocnice podle něj už v té době navrhovalo transformaci chirurgické ambulance na jednodenní chirurgii. „Požadavky na akutní lůžka v Kutné Hoře byly se zdravotními pojišťovnami nasmlouvány,“ upozornil Petr Chudomel a navázal: „Tomu se přizpůsobuje počet lékařů a personálu, který je na těchto odděleních nižším. A s tímto nižším počtem personálu nelze zajistit nepřetržitý provoz, zejména, pokud se začne striktně zákoník práce. Při nedostatku lékařů a striktním dodržování zákoníku práce jsme se dostali do situace, kterou jsme už v roce 2019 předvídali: Nemáme dostatek lékařů k tomu, abychom udrželi nepřetržitý provoz ambulance.“

O kutnohorskou pohotovost nebyl zájem

Předseda představenstva Pavel Chudomel dále uvedl, že nepřetržitá služba chirurgická ambulance nemůže být provozována bez zázemí. „Bez patřičného lůžkového fondu, bez zázemí jednotky intenzivní péče. Ač jsme o to žádali, nemocnice Kutná Hora neobdržela statut urgentního příjmu,“ vysvětlil.

Podle Petra Chudomela rozhodnutí o omezení provozu ambulance podpořila také statistická data. „V roce 2023 přišli do ambulance v průměru čtyři pacienti ve všední den,“ prohlásil před zastupiteli. „To je na tak drahou službu absolutně neadekvátní, o víkendech a svátcích to bylo dvanáct pacientů za 24 hodin,“ dodal.

Jan Havlovic: Na pohotovosti v Kolíně občané čekají hodiny

„S mnoha údaji, které řekl Pavel Pavlík nebo Petr Chudomel nesouhlasím,“ reagoval jako první zastupitel Jan Havlovic (Alternativa pro Vás). „Ať jde o dostupnost komplementu, nedostatek lékařů,“ uvedl příklady a prohlásil: „Zrušení akutní chirurgické ambulance je zásadní porušení slibu, které Středočeský kraj v roce 2010 dal Kutné Hoře. Když Středočeský kraj od Kutné Hory přebíral obrovský majetek a obrovský areál nemocnice, slíbil, že zachová rozsah a dostupnost zdravotní péče. Tehdy jsme všichni chtěli, aby Nemocnice Kutná Hora zůstala subjektem, který měl smlouvy se zdravotními pojišťovnami a existovala jako samostatná organizace. Která byla sice v majetku kraje, ale byla samostatná.“

Nemocnice Kutná Hora se tak stala součástí akciové společnosti Oblastní nemocnice Kolín. „Je jasné, že obchodní společnost myslí hlavně ekonomicky,“ upozornil Jan Havlovic a pokračoval: „Bohužel vedení kolínské nemocnice myslí hlavně ekonomicky a rozsah zdravotní péče v Kutné Hoře se stále více omezuje.“

„Všichni pacienti i s méně závažným chirurgickým zákrokem musí absolvovat nepříjemnou cestu do Kolína, kde čekají velmi dlouho a je běžné, že tam čekají v řádech dvou, čtyř i více hodin,“ upozornil Jan Havlovic a dodal: „Od začátku roku 2024 se občan Kutné Hory a Kutnohorska v odpoledních hodinách, o víkendech a o svátcích nedočká v naší nemocnici ani ošetření běžných úrazů, jako jsou řezné, tržné rány, podvrtnutý kotník, jednoduchá zlomenina, pohmožděnina, popálenina.“

Pacient na prvním místě?

„Velmi důrazně se ohrazuji, že představenstvo Oblastní nemocnice Kolín je vedeno pouze ekonomickými důvody,“ prohlásil Pavel Pavlík. „To je nehorázná nepravda,“ přitvrdil a pokračoval: „Od 16. listopadu 2020 já vždy říkám, že první na řadě je pacient, potom teprve ekonomika.“

Omezování některých složek akutní péče v Kutné Hoře je podle něj vedeno také tlakem zdravotních pojišťoven. „Zdravotní pojišťovny nás od roku 2012 velmi silně tlačí k tomu, aby akutní péče na pracovišti v Kutné Hoře byla omezovaná,“ doplnil.

Prodloužené čekací doby na pohotovosti v Kolíně jsou podle Petra Chudomela způsobené v období prázdnin vybíráním dovolených. „V létě 2023 byly také problémy se zajištěním chirurgické ambulance v Čáslavi, proto se tlak na taková zařízení, jako je Oblastní nemocnice Kolín, se zvyšuje,“ vysvětlil a pokračoval: „Drahé zdroje, urgentní příjmy chirurgické ambulance, práce lékaře i sestry jsou v dnešní době čím dál dražší a není možné, aby byl počet takových služeb nadbytečný. Není možné, aby na malém prostoru byly tři chirurgické ambulance a z toho jedna byla abnormálně málo navštěvovaná. Takový provoz provozovat není správné. Správné je soustředit pacienty tam, kde jim můžeme nabídnout kvalitní definitivní ošetření, byť budou čekat. Čekání je daň za kvalitní ošetření.“

Konkrétní zkušenosti s kolínskou nemocnicí mají i zastupitelé

„Obrací se na nás občané, a proto tady sedíme,“ uvedl své vystoupení Petr Geřábek (KH Změna), mimo jiné i jeden z bývalých ředitelů nemocnice Kutná Hora. „Rétorika je následovná: Vezmeme vám kus péče v nemocnici a za to vám nabízíme, že když si dojedete kousek dál, do Kolína, dostanete kvalitnější péči. To, že to bude za pět hodin, a že se to netýká jen nás, ale i okolních nemocnic, už podle mě něco říká,“ diskutoval a dodal: „Všichni víme, že kolínské ambulance jsou přetížené, nestíhají. Naopak je mnoho provozů, kde odkazují kutnohorské pacienty, ať si jdou do Kutné Hory, že to nezvládají. Jsme v situaci, že máme provozně jednu nemocnici celkem přetíženou, a to má garantovat kvalitu za to, že péče nebude v Kutné Hoře.“

Přichází kutnohorská nemocnice o personál?

Petr Geřábek dále mluvil o stavu personálu v Kutné Hoře. „Nechápu, že v dnešní době, si jakékoliv zařízení dovolí přicházet o personál, který pracuje v diskomfortu kutnohorské nemocnice,“ naznačil a pokračoval: „V Kutné Hoře není chirurg a jsou tam pacienti po operaci. Nedokážu si představit, že bych tam nechal někoho blízkého ležet. Mimo jiné některé ze sester, které odchází, byly svědkem, že se po operaci zhoršil pacient a ony neměly zastání, neměly chirurga, lékaře. Nemocnice permanentně přichází o personál. V této situaci je legitimní otázka, kam má kutnohorská nemocnice dospět? Vy jste nás, zastupitele postavili do situace, že bychom měli občanům vysvětlovat vaše rozhodnutí.“

Podle Pavla Pavlíka i nadále platí schválená koncepce z roku 2019. „Všechno, kromě nepřetržitého provozu chirurgické ambulance zůstalo zachováno,“ zdůraznil několikrát. „Středočeský kraj za poslední tři roky nainvestoval do objektu nemocnice v Kutné Hoře více jak140 milionů korun,“ připomněl a doplnil: „Už z této částky jasně vyplývá, že kutnohorská nemocnice je nedílnou součástí poskytované zdravotní péče, a to jako součást jedné z páteřních nemocnic.“

Odchody sester a lékařů z Nemocnice Kutná Hora odmítl Petr Chudomel. „Z chirurgické ambulance nyní odchází tři sestry, které ač jsme jim nabídli náhradní provoz, odmítly ho,“ upřesnil a vyjádřil se k tématu čekacích dob i dostupnosti péče. „Dostupnost péče není vzdálenost do nejbližšího zdravotnického zařízení. Dostupnost je časový údaj do místa definitivního ošetření. Nikdo by nechal, aby byl v případě infarktu odvezen na internu do Kolína. Patří do IKEMu, na pracoviště, kde mají možnost provádět definitivní ošetření,“ řekl a připojil další příklad: „Když si dítě zlomí ruku a dětské zlomeniny jsou zcela specifické, nemusí chodit na chirurgii menší nemocnice. Ale když přijede k nám, tak ho ošetříme definitivně na dětské chirurgii, kde je permanentní služba.“

Platí dohoda kraje s Kutnou Horou z roku 2010?

„Čekat pět hodin na drobný chirurgický zákrok, mi v dnešní době připadá v dnešní době nepřijatelné a neúnosné,“ předeslal svůj příspěvek Ivo Šance (STAN a SNK). „Když Středočeský kraj Nemocnici Kutná Hora přebíral, k něčemu se zavázal. Vy jste neřekli, že se těchto závazků zbavujete, ale mezi řádky vyplynulo, že se těchto závazků zbavujete. Proč neříct naplno, že závazky z vaší strany už neplatí?“ ptal se potom i na další záměry se zdravotnickou péčí v nemocnici Kutná Hora.

Pavel Pavlík se potom vyjádřil k závazkům kraje z roku 2010 při přebíraní zdravotnického zařízení v Kutné Hoře. „Tehdy jsem u toho nebyl, nevím proč a za jakých podmínek tehdejší hejtman Rath nemocnici přebíral. Dohledal jsem si nějaké kusé informace, bylo to zřejmě z ekonomického důvodu, že město už nechtělo dále sanovat ztrátový provoz nemocnice, v té době zhruba 35 až 40 milionů ročně,“ vyjádřil se. „Změna závazku kraje vůči městu a Kutnohorákům spočívá právě v přijaté koncepci v roce 2019. S výjimkou nepřetržitého provozu chirurgické ambulance doposud držíme,“ opakoval.

„Chtít zachovat strukturu zdravotní péče z roku 2010 při převodu nemocnice na kraj, v tom samém rozsahu, je jako dát nám ojetou Felicii a po dvanácti letech chtít, aby jezdila jako Audi. Takhle to nefunguje, podmínky se mění,“ poznamenal Petr Chudomel.

Richard Nocar (SPD) se mimo jiné zapojil také do diskusi o kvalitě péče a personálu. „Bylo řečeno, že Kutná Hora nedokáže poskytnout kvalitní péči, protože nemá zázemí. Tomu rozumím, ale zaznělo také, že lidé jezdí do Kolína a tam čekají. Já bych očekával, že v Kolíně dojde k nějakému personálnímu navýšení, aby minimálně zůstala zachována stávající kvalita péče. Pokud k tomu nedochází a vy nám říkáte, že do kolínské nemocnice jezdí lidé z celého okolí, asi proto, že v Kolíně je kvalitní personál. Nedokážu si představit, jak přetížený kvalitní personál dokáže dělat kvalitní práci. Proto mě zajímá, jak bude zachována péče a součástí kvalitní péče není pětihodinová čekací doba,“ ptal se.

Robert Bezděk: Jak bude vypadat kutnohorská nemocnice?

Do Kutné Hory dorazil také člen výboru pro zdravotnictví Středočeského kraje Robert Bezděk (ANO 2011), mimo jiné předcházející krajský radní pro zdravotnictví a jeden z autorů zmiňované koncepce z roku 2019. „Na každém jednání výboru slyším, jak jen na tom kolínská nemocnice finančně a ekonomicky dobře,“ uvedl své vystoupení a pokračoval: „Z právního hlediska je kutnohorská nemocnice součástí té kolínské. Pokud je na tom kolínská nemocnice finančně dobře, nic nebrání, aby část finančních prostředků byla poskytnuta na úhradu špatných ekonomických výsledků. Tato otázka už tady zazněla, ale také já, jako bývalý radní pro zdravotnictví, bych chtěl slyšet zcela jasnou odpověď na otázku, jak bude vypadat kutnohorská nemocnice.“

„Jako právník musím říci ještě jednu věc: Existuje platná smlouva mezi městem Kutná Hora a Středočeským krajem, která říká, že bude zachován provoz v obdobném rozsahu,“ upozornil a dodal: „Věci musí být nazývány pravým jménem: Středočeský kraj nedodržuje dohodu a nedodržuje závazky vyplývající z koncepce z roku 2019.“

„Oblastní nemocnice Kolín je složená ze tří pracovišť a v součtu je v plusu. Za období od roku 2010 poskytla společnost provozní dotaci Kutné Hoře v celkové výši 312 446 000,- Kč. Jinými slovy je to částka na pokrytí ztráty pracoviště v Kutné Hoře,“ odpověděl Pavel Pavlík.

Martin Suchánek: Čísla nehovoří o finančních problémech kolínské nemocnice

Zastupitel Martin Suchánek (Město PRO lidi) citoval z finančních výkazů Oblastní nemocnice Kolín. „Zveřejněná výroční zpráva je z roku 2022, výsledek společnosti před zdaněním 95 milionů korun, čistý výsledek 68 milionů korun za účetní rok 2022. To je k tomu, jak říkáte, že se úplně nedaří,“ komentoval čísla a pokračoval: „V roce 2022 měla ONK celkem 1 664 zaměstnanců, o rok dříve 1 638. To je zase k tomu, jak říkáte, že se nedaří shánět lidi. Aktiva společnosti za rok 2021 1,9 miliardy, o rok dříve 1,686 miliardy. Úplně tam nevidím tu tragédii, že by bylo potřebovat omezovat péči. Chtěl bych podtrhnout, že tady v tom případě jde o veřejný zájem a ekonomika může hrát až druhou roli. Navíc si myslím, že ONK není v situaci, že by takovým řezem měla zavřít část péče v Kutné Hoře. Takže občane – když se nedaří, daní se 95 milionů korun a zavítají se provozy.“

Pavel Pavlík zase citoval z hospodářských výsledků nemocnice Kutná Hora. „Za rok 2018 minus 15 milionů, za rok 2019 minus 27 milionů, za rok 2020 minus 62 milionu, za rok 2021 minus 73 milionů, za rok 2022 minus 55 milionů a v roce 2023 minus 27 milionů,“ vyčíslil ztráty předchozích let.

Záleží v Kolíně, z kterého města pacient přichází?

„Neumím si představit, že se moje dítě řízne a bude čekat čtyři hodiny. A tyto věci se dějí, lidé mi to říkají. Nejen k mně, ale i k ostatním zastupitelům,“ poznamenal Petr Geřábek. „Zaznělo tady, že na prvním místě je pacient. Bohužel se k tomu přidává i to – a slyším to i od místních – odkud ti pacienti jsou, když je jim v kolínské nemocnici připomenuto, ať jdou do Kutné Hory,“ prohlásil Tomáš Morawski (Alternativa pro Vás). „Byla zde zmíněna daň za kvalitní ošetření a že například dětská ambulance v Kolíně je na výši,“ připojil i svůj zážitek: „S ročním dítětem jsem dorazil na dětskou chirurgickou pohotovost do Kolína s tržnou ranou ve spodním rtu. Během dvou minut jsem byl lékařem na dětské pohotovosti odeslán na ORL s tím, že podle vnitřní dohody tam jsou ošetřována zranění s podezřením, že zasahují do ústní dutiny.  Na ORL jsme po třech hodinách čekání dostali do ordinace a pan doktor byl sám překvapený, proč jsme nešli na dětskou pohotovost, že žádná taková interní dohoda není.“

„Zajistěte dostatečnou kapacitu pohotovosti v Kolíně. Druhou prosbou je, aby personál, který je ve stresu a ve stresu bude, protože nápor tam je enormní, nedával občanům Kutné Hory najevo, že tam nepatří. Osobně jsem se s tím nesetkal, ale slyšel jsem o tom. Pokud by na tom mělo být něco pravdy, tyto dva body jsou podle mě klíčové pro občany Kutné Hory,“ žádal mimo jiné Tomáš Havlíček (ODS) Pavla Pavlíka a Petra Chudomela.

„Pokud tady zaznívají konkrétní stížnosti, myslím to smrtelně vážně, napište to a pošlete mi to. Konkrétní záležitost předám zdravotnímu odboru a naprosto seriózně se tím bude zabývat,“ zdůraznil Pavel Pavlík.

„V lednu bylo do třiceti minut ošetřeno 75 % pacientů, více než dvě hodiny čekalo 13,8 % pacientů, což je zhruba každý sedmý. To jsou objektivní čísla,“ podělil se o statistiku Petr Chudomel. „Máme tam vyvolávací systém, pacienti mají číslo a zhruba vědí, kdy přijdou na řadu a situaci v čekárně to uklidňuje. Pacient se může třeba občerstvit a čekání strávit jiným způsobem,“ doplnil.

Související články:
Od 1. ledna chtějí omezit provoz chirurgie kutnohorské nemocnice, nejsou doktoři
Robert Bezděk: O situaci v kutnohorské nemocnici budeme jednat 7. ledna 2019
Novou koncepci zdravotní péče v Kutné Hoře má kolínská nemocnice předložit do konce ledna
Radní Středočeského kraje komentuje situaci v nemocnici Kutná Hora
Zaměstnanci nemocnice se od vedení dozvěděli: Budeme jednat
Krajská radní Jiřina Fialová vyvrací obavy z utlumení provozu kutnohorské nemocnice